Začátky lyžařského sportu v České Třebové.

** Jsou použity materiály, které sepsal českotřebovský lyžař a sokol bratr Bohuslav Štangler v roce 1941 u příležitosti pořádání „Lyžařských přeborů ve štafetách České obce Sokolskéjejímž provedením byla pověřena tělocvičná jednota Sokol Česká Třebová 16. února 1941 **

242 Začátky SKI

Rozmachu lyžařské turistiky napomohl hrabě Jan Harrach tím, že v ro243 Začátky SKIce 1892 přivezl na jilemnické panství pro své lesní dělníky první lyže. Jeden pár pocházel z Norska, druhý z Vídně. Podle dovezených vzorů, pak na příkaz jeho lesní správy, místní řemeslníci vyrobili první lyže. Jejich podstatně nižší cena umožnila snazší vstup do zasněžené přírody nejen panským lesníkům, ale také zimním turistům a hory dosud v zimním období téměř bez turistů, se rázem staly živým ohniskem lyžařského sportu.

Po první světové válce se rozšířilo lyžování přes Krkonoše a Orlické hory i k nám do České Třebové. Několik nadšenců začalo tuto zimní činnost provozovat. Tenkrát nebyly sjezdové, běžecké ani skokanské lyže. Šikovní truhláři a fandové tohoto ro245 Začátky SKIzvíjejícího se sportu je začali po vzoru lyží dovezených hrabětem Janem Harrachem vyrábět z jasanového dřeva. Jako hole stačily lískové větve opatřené poutky a na druhém konci opatřené plechovými nebo rákosovými kroužky. Vázání na boty bylo amatérské řemínkové, patkové hlavně, aby bota byla dobře uchycena. Aby se sníh nelepil na skluznice a lyže jely, mazaly se včelím voskem. Nebylo žádných dostupných lyžařských škol ani výcvikových kurzů. Každý dělal jenom to, co viděl u druhého. Proto se místní lyžařští nadšenci, po vzoru ostatních sokolských jednot, rozhodli založit lyžařský oddíl, který by si vzal za úkol propagování lyžování a výcvik členstva.

Dne 15. února 1931 byla svolána ustavující valná hromada a tam byl sokolský lyžařský oddíl uveden v život. Jeho prvním předsedou byl bratr Jan Felcman a technickým vedoucím bratr Jaroslav Horák. Ten má také převážnou zásluhu na úspěšné činnosti oddílu. Byly to hlavně výlety do blízkých i vzdálenějších míst a pořádání výcvikových kurzů pro začátečníky. Téměř všichni členové se zúčastňovali všech podniků, takže 50 ti členná účast na výletech nebyla vzácností. V prvních dvou letech nebylo vlastních závodů. Avšak první nadšenci závodní lyžařiny, zejména Podvala Alois, Habrman Franta a Havel Franta zkoušeli své závodní štěstí na závodech ve Starém Městě a ve Vysokém nad Jizerou, kde se bratr A. Podvala umístil na 3. místě. Po dvou letech, kdy v roce 1933 přešel do čela oddílu bratr František Lukavský, bylo rozhodnuto uspořádat vlastní závody dne 15. 1. 1933. Byly to první závody ve východních Čechách, kterých se zúčastnilo 83 závodníků. Vítězem byl br. Špindler ze sousední jednoty Jiskry Parník. V tomto i dalších závodech vítězili závodníci z okolních jednot. Naši se řadili vždy až za nimi, ale získané zkušenosti jim pomohly v pozdějších letech k výborným výsledkům v celostátních závodech. Největšími úspěchy bylo umístění na Přeboru ČOS   v Báňské Bystrici v roce 1935, kde byl Franta Hájek na 1., Milek Pakosta na 2. a Jiří Deml na 5. místě v běhu na 16 km. Franta Habrman obsadil 2. místo v běhu na 30 km. Tehdy byli také bratři Habrman a Hájek zařazeni do družstva na závody v Jugoslávii. Také naše ženy se pokoušely o štěstí na závodech. Byly to zejména sestry Steinerová a Hájková, které se umisťovaly na předních místech v Přeborech ČOS. Z mladších se k nim přidaly sestry Ema Podvalová a Věra Řeháková.

V tomto stručném výpisu se nedá sdělit vše, co se vykonalo v začátcích našeho lyžování. Ale bylo to hodně cenných poznatků a zkušeností, které bratři a sestry přinesli ze závodů a kurzů pořádaných ČOS a o které se dělili se všemi ostatními i nečleny oddílu.