Právní analýza
SKI KLUB Česká Třebová, z.s. –
členská schůze ze dne 13.5.2015

NahlédnuZoubele M.tím do elektronické sekce sbírky listin vedené na Obchodním rejstříku byla ověřena platnost předloženého znění Stanov spolku. Článek 7 Stanov vyjmenovává orgány spolku a organizační strukturu spolku. Článek 8 Stanov dále rozvíjí článek 7, když definuje nejvyšší orgán spolku, tedy členskou schůzi. Je rozdělen do 14 odstavců, ve kterých definuje působnost, způsob svolání, pozvánku, jednání, usnášení schopnost a další aspekty členské schůze.

 Stěžovatelem zmiňovaný Článek 8, odst. 10, definuje situaci, kdy členská schůze není usnášení schopná ani po 15 minutách od času uvedeného na pozvánce, tedy v první větě stanoví:Není-li členská schůze usnášení schopná podle odst. 8 tohoto článku po 15 minutách od času uvedeného na pozvánce…“, v tomto případě pak dále definuje změkčující podmínky, za kterých je možno tuto jinak neusnášení schopnou schůzi považovat za usnášení schopnou. Zároveň však v tomto případě stanoví zásadu, že pokud je členská schůze v souladu s Článkem 8, odst. 10 usnášení schopná, není již možno měnit program schůze, který byl uveden na pozvánce. Metodou logického právního výkladu, konkrétně pak důkazem z opaku, je pak možno dovodit, že program schůze může být měněn, je-li přítomna nadpoloviční většina členů, a to v souladu s článkem 8, odst. 8, Stanov.

V případě členské schůze konané dne 13. 5. 2015 však k situaci popisované v článku 8, odst. 10, Stanov nedošlo. V tomto případě došlo po 15 minutách ke stavu, kdy se v dodatečném čase schůze usnášení schopnou stala, neboť jednotliví členové již přítomni byli a mohli tak vykonávat řádně svá práva, bez toho aniž by byli připraveni o právo účasti na schůzi samotné. Obdobně pak nebyla dotčena jejich hlasovací práva či jiná práva, neboť ve zmiňovaném dodatečném čase nedošlo k jakémukoliv hlasování o průběhu schůze, bodech jejího programu či změně jejího programu, o čemž svědčí zápis ze schůze a případní svědkové. Schůze byla v době mezi 17:00 hod a 17:15 hod dokonce pozastavena a došlo tedy pouze k prostému plynutí času bez jakýchkoliv právních následků. Z výše uvedeného je nepochybné, že aplikace ustanovení článku 8, odst. 10, Stanov Stěžovatelem a taktéž samotným zapisovatelem je mylná, neboť se nejedná o situaci, kdy by schůze i po poskytnutí dodatečného času, tedy po 15 minutách, nebyla usnášení schopná. Schůze se naopak usnášení schopnou stala, a to bez nutnosti aplikovat článek 8, odst. 10, Stanov.

 Stěžovatel a taktéž zapisovatel v tomto případě nesprávně subsumuje ustanovení článku 8, odst. 10, Stanov skutečnostem, jež fakticky nastaly v místě a čase konání schůze. Stěžovatelem citované ustanovení se vztahuje na jiné situace, kdy není přítomna nadpoloviční většina členů a svým účelem má chránit nepřítomné členy proti odhlasování změn programu. Pokud bychom přistoupili na výklad Stěžovatele o neplatnosti usnesení členské schůze z důvodu nepřítomnosti jeho členů k času 17:00 uvedeném na pozvánce, i když byla schůze přerušena právě pro možnost, že by se někteří členové mohli ještě dostavit a důvod jejich nepřítomnosti je pouhé zameškání, došlo by k zásahu do autonomie vůle členů spolku a rozhodovacích pravomocí nejvyššího orgánu spolku.

Stěžovatelem zmiňované dočasné zneplatnění článku 8, odst. 10, Stanov není ze zápisu patrné a jak je z výše uvedeného zřejmé, nemělo by právní význam, neboť členská schůze fakticky probíhala v „běžném“ režimu článku 8, odst. 8, Stanov.

Co se týče v přípise zmiňovaném odkazu na ustanovení § 253, odst. 3, Zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), tento se použije pouze v případě, že Stanovy neurčí jinak. V tomto případě však došlo v souladu se Stanovami (článek 8, odst. 7) k návrhu na změnu programu jednání členské schůze, a to již dne 6. 5. 2015 a tento návrh tak nutno posuzovat v souladu se zněním Stanov, nikoliv však ustanovením § 253, odst. 3, ObčZ.

Na základě právních podkladů zpracoval M. Zoubele